zakončení 11. kapitoly - Bezhůlková magie

6. listopadu 2012 v 0:37 | cimorena |  Salazarova univerzita
"Jestli tu chcete zkysnout, dejte mi laskavě vědět, ušetříte nervy sobě i mně! Dejte, pro Merlina, do toho kouzla trochu síly! Tady vás nikdo obdivovat ani šetřit nebude nebo si tolik užíváte večeře u nohou Temného pána? Uvědomte si laskavě, že ředitel se sem nedostane! Nebo jste jako váš otec, ten se také příliš nenamáhal, když kolem něj nestálo dost fanoušků, před kterými by se mohl předvádět!"

"Držte hubu! Vždyť víte, že nejsem jako můj táta! Víte to! A víte, že se předvádět nechci, tak už buďte zticha!"

"Skutečně?" zeptal se Snape jedovatě. "Nezapomeňte, byl jsem ve vaší mysli nebo jste zapomněl, co umí Brumbálovo Amareto? Nesnažte se popírat, vím moc dobře, o kolik víc jste se snažil, když vaši přátelé z Nebelvíru…"


"Wingardium leviosa," zařval Harry, jen aby překřičel Snapea a neslyšel, co se dozvěděl během jejich propojení myslí. Sám si vzpomínal na zážitky ze Smrtijedských setkání, z dětství, které nikdy neprožil a nepochyboval, že obráceně to muselo fungovat na chlup stejně. To poslední, o co teď stál, byl Snapeův výsměch. Převyprávění nějaké historky z minulosti urážlivým způsobem jak to uměl snad jen Snape.

"Wingardium leviosa, Wingardium leviosa," mával a přiklepával prázdnou rukou ve slepé zuřivosti, až najednou soví pero vzlétlo rychlostí kamene vystřeleného z praku, narazilo do stropu, vznítilo se, celu zaplnil odporný zápach a překvapenému Harrymu se do vlasů snesl jemný prach.

"O moc lepší, pane Pottere," prohlásil Snape spokojeně. "Wingardium leviosa jste zvládnul. Příště se pokusíte o Lumos a bez mé pomoci." Harryho vztek naráz vyprchal. Vystřídalo ho náhlé pochopení, tak Snape se k němu choval jako ten starý známý bastard, jen aby mu pomohl v sobě nalézt dostatečně silné emoce? Rčení - Nevěděl, čí je - získalo nový rozměr, protože on to zrovna teď také nevěděl. Nebylo nic snazšího než sklouznout k zažitému vzorci - Snape hajzl. Pomalu se snažil myslet na Snapea jako na spojence, ale víra v jeho snahu ponížit ho, se nabízela sama a snáz než cokoli jiného. "Cvičte!" přikázal Snape ještě na odchodu.

"Ano, pane," odpověděl Harry krotce a díval se, jak jeho profesor mizí za těžkými dveřmi jeho cely.

***
Dny míjely a Draco, stejně jako většina studentů, se přizpůsobil běhu a způsobu vyučování na univerzitě Temného umění, jak mezi sebou Zmijozelové školu nazývali. Výuka byla náročná, velmi náročná. A nejen z důvodu složitosti černé magie, ale také proto, že profesoři přestupky nebo opomenutí nepromíjeli.

Pokud by měl být Draco k sobě upřímný, přiznal by, že černá magie ho skutečně zajímá, ale hodiny vedené Belatrix Lestrangeovou, Amycusem Carrowem a Alectou Carrowovou se proměnily na partie kouzelnických šachů, kdy nepromyšlený tah neznamenal jen vykázanou figurku s useknutou hlavou z hracího pole, ale znamenalo to stát se jí sám. Stačilo málo a každý ze studentů se mohl ocitnout v nemilosti a vyzkoušet si na vlastní kůži následky Crucia. Provinilí se sice z ošetřovny po několika Snapeových lektvarech vraceli do vyučování, ale jejich strach z chyb, kterých by se mohli dopustit, se přenesl na ostatní jako nakažlivá nemoc.

Draco pospíchal na oběd a ponořen do pochmurných myšlenek málem narazil do svého bratra. Ze zadumání ho vytrhlo až Serpensovo radostné: "Ahoj Draco, podívej, co jsem našel v knihovně," vyndal objemnou knihu a přidržel mu ji před očima.

"Hmm," řekl Draco a zaostřil na barevné stránky před sebou, než nahlas přečetl: "Barevný průvodce prokletími"?

"Hele, je to úžasně jednoduché, uvidím nějaké kouzlo a podle barvy jakou vystřelí soupeřova hůlka, si ho budu moct najít a určit."

"Myslíš, že ti zbude dost času si prolistovat, přečíst a nastudovat…" začal se ptát Draco skepticky, ale pak se zarazil, "co to máš s rukou?" zeptal se a očima přejel po obvaze zakrývajícím Serpensovo předloktí až po konečky prstů pravé ruky.

Serpens jí ledabyle mávnul. "To nic není! Měli jsme bylinkářství."

"Bylinkářství?" Draco nechápal. V Bradavicích sice ošetřovali řadu nebezpečných rostlin, ale ani ta největší nemehla neodcházela za skleníků s nijak závažnými zraněními. Obzvláště prváci byli vpuštěni jen k poměrně bezpečným k rostlinám. Rozhodně ne k takovým, které by mohly někomu z nich způsobit vážnější újmu.

Serpens se trochu ošil. "Jo, znáš přece kousavce dýkozubé, ne?" Kousavce dýkozubé? Draco o něčem takovém v životě neslyšel, proto mlčel. Nerad bratrovi přiznával, že něco neví či nezná, ale Serpens Dracovo mlčení buď pochopil, nebo si ho nevšiml a prostě pokračoval ve vyprávění. "Jsou to masožravé rostliny a jedna mě pokousala. Nikdy jsem neviděl mosožravku takové velikosti, ty co jsem pěstoval doma na okně, se s něčím takovým vůbec nemůžou měřit. Nic by se mi nestalo, ale kouzla na znehybnění mi moc nešla, každý z těch kousavců dost zuřil a slintal, když jsme jim museli z huby vyndávat ty maxibobule. Prý se výborně hodí do mnoha lektvarů černé magie. Madam Crassuová na ošetřovně říkala, že jsem měl štěstí, protože mi mohla ruku ukousnout a pak mě klidně sežrat celého, místo toho mám jen tenhle obvaz a do večera budu nejspíš v pořádku."

Draco se nezmohl na víc a tak jen zopakoval: "Mohla tě sežrat?"

Serpens pokrčil rameny. "Asi jo, byla dost velká," zdravou ruku zvedl vysoko nad hlavu ve snaze ukázat, jak vysoká byla. "Dnes už nemusím na vyučování. Po obědě se mám vrátit do naší ložnice, proto jsem se stavil v knihovně, abych si o nich přečetl něco navíc, musím totiž za trest vypracovat dvanáct palců dlouhou esej na téma Kousavec dýkozubý - pěstování, péče, ochrana a jejich využití v černé magii." povzdychl si. Ztrápený výraz mu ale vydržel jen okamžik a už se zase usmál. "A když už jsem v knihovně byl, tak jsem si půjčil ještě tohle. Podívej," nadšeně znovu zamával svým úlovkem Dracovi před očima a zapáleně, začal převracet stránky. "Zalistuju v červeném oddíle…" tváře mu při tom žhnuly vzrušením, "třeba tady - Mdloby na tebe má odstín královské červené." Ukazoval vítězně "…a přečtu si o tom všechno, co potřebuju." Serpens otočil nadšeně na další stránku. "Bidental má paprsek purpurový a má jít o kletbu, jejíž síla se rovná zásahu blesku."

Draco nahlédl bratrovi přes rameno, přejel očima text a zastavil se na obrázku kouzelníka. Pomalu předváděl náležitý pohyb hůlky pro správné provedení kouzla. Kletba vyšlehla, stránka se na chvíli zbarvila jejím paprskem a pak se vrátila do původní nevýrazné červené. Tiše hvízdl. "Nevypadá špatně, kde jsi ji našel?"

"V knihovně. Představ si, oni tu nemají žádné oddělení s omezeným přístupem. Můžeš si bez problémů půjčit úplně, úplně všechno! Prostě co chceš." Řekl Serpens a nadšeně listoval dál. "Po Sup-planto uvidíš barvu rumělkovou a soupeři podrazíš nohy, Elinguis je malinový a funguje podobně jako Silencio, Nudo corpore pugnare má paprsek cihlový a znemožníš jím soupeři vytvářet štíty. Edentulous je karmínový a protivníkovi tímhle kouzlem vyrazíš zuby. Brrr, to není pěkná představa," oklepal se, "viď? No, a tady…" pokračoval jedním dechem Serpens a pak se pobaveně rozesmál. "…rubínovým Socio prokletého slepíš s každým, kdo se k němu přiblíží a k přilepenému se lepí další a další dokud…"

Serpensovo nadšené drmolení přerušilo Echo a jako ledový průvan mrazivých dní roznášelo po chodbách hlas Temného pána, ředitele Salazarovy university: "Všichni se okamžitě shromáždí ve Velké síni!" Zvuk jeho slov se odrážel od podlah, stěn, stropů a vibroval v několika následujících vlnách, opakující svůj požadavek: "Všichni se okamžitě shromáždí ve Velké síni! Všichni se okamžitě shromáždí ve Velké síni!" Každý další příkaz zněl tišeji, ale neméně autoritativně.

Studenti bloumající po chodbách zamrzli na místě, Serpens zapomněl na své nadšení, ruce s knihou mu poklesly a s hlavou zakloněnou ke stropu očima hledal zdroj zvuku. "Odkud to jde?" zeptal se.

Draco netrpělivě zavrčel, "Temný pán nerad čeká!" vyštěkl, popadl bratra za zdravou paži a i s ním se rozeběhl k jídelně. Další ozvěnou se opakující slova zanikla v nastalém shonu. Dveře tříd se rozlétaly a všichni se hrnuli do chodeb. Draco se Serpensem v lidském proudu dopluli do jídelny, za nimi se hrnuli další a další spolužáci.

Všichni si spěchali najít své místo a krčili se pod zlověstným pohledem rudých očí. Nikdo si nepřál, aby ten pohled spočinul zrovna na něm. Nikdo nechtěl být tím posledním a znelíbit se pozdním příchodem, proto netrvalo příliš dlouho a Velká síň se ponořila do ticha.

Temný pán, se spokojeným výrazem, přelétl po svých studentech a budoucích Smrtijedech. Strach v jejich pohledech byl přímo hmatatelný. Pomalu vstal, luxusní, sametově černý hábit se stříbrnou výšivkou velkého Znamení zla se mu rozvlnil kolem nohou. "Rozhodl jsem se, že je načase, prověřit vaše dosavadní vědomosti a schopnosti praktickou zkouškou. Zítra je sobota, ráno v šest hodin budou páté, šesté a sedmé ročníky připraveny na louce před hradem!" oznámil. "Vedoucí vašich kolejí vám rozdají potřebné doplňky vaší výzbroje a poučí, jak se chovat v terénu.

Nejste již děti, proto jsem se rozhodl poskytnout vám příležitost se proslavit! Příležitost ukázat odvahu, schopnost myslet strategicky, lstivost. Dokázat svou oddanost a loajalitu. Rozhodl jsem se, že ti nelepší z vás, kteří se jakýmkoli způsobem vyznamenají, náležitě odměním a budou slavnostně přijati do řad mých služebníků. Naopak, pokud někdo z vás zklame, bude potrestán, místo poct si naopak může vysloužit hanbu! Nestrpím neposlušnost, zbabělost a zradu! Proto na zítřejší výpravě ukažte to nejlepší, co ve vás je!

Budete rozděleni do oddílů, každý pod vedením zkušeného velitele. Nastal čas začít měnit svět, vyrvat ho z nadvlády mudlů a vzít si ho zpět. Budete to vy, kdo bude tvořit dějiny NOVÉ KOUZELNICKÉ ÉRY!" Domluvil. Velká síň se potopila do ticha. Šustění Voldemortova roucha se v něm hlasitě rozléhalo. Jeho kroky se s hřmotným duněním rozezněly na kamenné podlaze.

Temný pán odešel, kroky se vzdalovaly, až nakonec utichly. Ozvalo se několik nesmělých šeptnutí, pak se osmělili i další studenti zašeptat sousedovi svůj názor a přidávali se další a další. Hlasitěji a hlasitěji. Ticho se změnilo v šum a šum se změnil v uragán hlasů. Snape zakouzlil na svůj krk Sonorus, "Páté, šesté a sedmé ročníky se po osmé hodině sejdou v učebně černé magie, abychom probrali detaily zítřejší výpravy. Nyní se rozejděte do svých tříd, nezůstane tu nikdo, kdo tu nemá co dělat! Rozejděte se!"

Serpens a ostatní z jeho ročníku zůstali na oběd, Draco se svými spolužáky pospíchal na další hodinu černé magie, tentokrát s Alectou Carrowovou. Povzdechl si, dnes měli probírat neživé. Ostrolebečtí se neváhali o své zkušenosti podělit s ostatními, proto Draco věděl, že jde o dost nechutnou záležitost. Přestože mohli samozřejmě do značné míry přehánět, Draco si přílišné iluze nedělal. Toto kouzlo vybrousili k dokonalosti egyptští mágové a vzhledem k tomu, že se pracovalo s mrtvými lidmi, které bylo třeba zbavit mozku a všech vnitřností dřív, než se přikročilo k vlastnímu oživovacímu procesu? Teprve potom mohla následovat další složitá kouzla připravující neživé k střežení míst jako pokladnice v pyramidách či jiných hrobkách. Ne, skutečně si nedělal iluze a na dnešní hodinu se raději vybavil lektvarem proti nevolnosti.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 samuel samuel | 6. listopadu 2012 v 15:57 | Reagovat

zajímavé. :-)

2 cim cim | 6. listopadu 2012 v 22:04 | Reagovat

[1]:samuel: :-) děkuju, za komentář, a že se stále ozýváš.

3 larkinh larkinh | 6. listopadu 2012 v 22:19 | Reagovat

Draco je blbec, ale je mi ho stejně líto - taková škola pro něj asi moc není. Mám pocit, že s ním máš nějaké plány - věnuješ se jeho pocitům či myšlenkám dost podrobně. Tak doufám, že to budou "dobré" plány.

4 lady corten lady corten | Web | 7. listopadu 2012 v 9:11 | Reagovat

Na obzoru další komplikace, aspoň že Harry udělal ve své bezhůlkové magii první krůček. Krásný dílek, děkuji.

5 cim cim | 7. listopadu 2012 v 16:57 | Reagovat

[3]:larkinh: Draca čeká přehodnocení mnohých ze svých dosavadních názorů, ale cesta to pro něj nebude snadná. Snad se mi podaří, aby to působilo alespoň trochu věrohodně :-) Moc děkuju za komentář :-)

6 cim cim | 7. listopadu 2012 v 17:08 | Reagovat

[4]:lady corten: Ano, máš pravdu :-) komplikace budou, i když v příští kapitole potrápím víc Draca ;-) Děkuju za komentář i za pochvalu :-)

7 em em | 7. listopadu 2012 v 18:40 | Reagovat

Tak to se budu těšit na to, jak Draca potrápíš, že by konečně pocchopil, že být nas straně Voldemorta není jen tak?
Jinak nádhera.

8 cim cim | 7. listopadu 2012 v 21:28 | Reagovat

[7]:em: :-) děkuju. :-D Můžeš se těšit a mohu ti slavnostně slíbit, že ho hodlám trápit až do samého konce. A samozřejmě ne jen jeho ;-)  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama