Prázdniny s Potterem

Kapitola 3.

16. června 2017 v 20:32 | cim
Milá weras, tato kapitola je především pro tebe ;) Ale ráda bych ji věnovala rovněž všem, kteří na další kapitolu čekaly tak dlouho.

Jo a ještě něco, pokusím se tuto povídku dopsat.

Varování: nikdo to po mně neopravoval

Vlak již téměř vjížděl do stanice, když se na Severuse obrátil Weasley s překvapenou otázkou: "Harry ty se letos nebudeš převlékat?" Upřímně popletený se na sebe podíval. Tričko a džínsy, dokonale mudlovské oblečení, hábit uložený v kufru. Ale upřené troje páry očí Potterových přátel mu jasně napovídaly, že je něco špatně. Naštvaně střelil pohledem k Potterovi, ten stál a šermoval rukama směrem ke kufru.
"Vždy se přece převlékáš, Harry," řekla mu jemně Grangerová a tvářila se jako by trpěl mentální poruchou či ztrátou paměti a tudíž musí postupovat nanejvýš opatrně, aby ho nevyprovokovala k zuřivosti.
"Oh… samozřejmně, neuvědomil jsem si, že jsme skoro na místě," improvizoval Severus rychle a měl ZASE chuť Pottera přetrhnout. Sundal si kufr a otevřel ho. Potter ukázal na obří fialový ošuntělý hadr. Po rozložení Severus zjistil, že je to tričko, neforemné a vytahané. Zamračil se. Ale to už ho Potter gesty nabádal, že si ho má obléct. Znejistěl. Chce si
z něj Potter vystřelit? Udělat z něj blázna? Zesměšnit ho? Dřív než situaci stihl vyhodnotit, už mu Potter v nastalém

Kapitola 2.

8. srpna 2015 v 19:07 | cim
Za podporu a povzbuzení věnuji tuto kapitolu Jirkovi a siru matyasovi :) Snad vás kapitola nezklame.

Varování: neopraveno

Ráno zastihlo Severuse unaveného po celonočním snažení, zamračeného a v náladě hluboko pod bodem mrazu. Štěstí stálo na jeho straně jen výjimečně a dnes to určitě nebylo.Podle předpokladu se takříkajíc nepohnul z místa, nevěděl o mnoho víc než včera po nehodě. Dokázal tak akorát zjistit, že vzorek jedna, dvě, tři a pravděpodobně ani čtyři nejsou ty hledané a tudíž neměl Brumbálovi co předložit. Promnul si unavené oči, sáhl po povzbuzovacím lektvaru a se zavřenými víčky čekal, až ucítí příval nové energie.
Ozvalo se lupnutí a Severus neochotně otevřel oči.
"Ředitel Albus Brumbál, vás pane, žádá, abyste ho navštívil v jeho kanceláři," řekl domácí skřítek a s úklonou zase zmizel. Severus si dovolil ten komfort a ještě chvíli relaxoval. Příval tepla mu proudil žilami, uvolňoval svaly a vyplavoval únavu. Teprve potom zakroužil hůlkou a laboratoř se během chvilky skvěla čistotou. Ještě jednou stočil pohled k neutěšené řadě vzorků vyrovnaných na polici a ne poprvé ho napadlo, jestli tu nehodu Longbottom nezpůsobil schválně.

Kapitola 1.

16. června 2015 v 22:39 | cim
VAROVÁNÍ:
nevím jestli tuto povídku dopíšu, ani jestli vůbec stojí za tu námahu. A ještě něco - nikdo to po mně neopravoval.

Povídkou nechci nikoho překvapit ani oslnit originalitou,
takže děj je už stokrát ohraná klasika ;)
O čem to tedy bude:
Zkažený lektvar Nevilla Lomgbotoma zase způsobí potíže a odskáčou
to jako vždy Severus Snape a Harry Potter.
Doba: konec 2. ročníku
***

Vedro letního dne pronikalo do hradu a s neodkladnou platností dávalo všem vědět, že konec dalšího školního roku je tady. Dokonce i Severus Snape si tento čas oblíbil a to i přesto, že ho vystavoval těžké zkoušce trpělivosti. Vidina prázdnin jako by do krve všech studentů Bradavické školy vlévala přehnané dávky povzbuzovacího lektvaru. Konec školního
 
 

Reklama